Dum spiro, spero - 28. Feu

30. září 2010 v 14:11 |  Dum spiro, spero
Dum spiro, spero - 28. Feu


Šla jsem chodbou a v hlavě mi to šrotovalo. Takže to vyšlo. Vzali mě... Zrovna mě! Sice jen na zkoušky, ale i to se dá počítat jako úspěch. Vlastně, tohle znamená, že budu dva roky pryč!
Zastavila jsem se před chrličem a zamyslela jsem se.
"Cukrová párátka." nic. "Bertíkovi fazolky tisíckrát jinak." nic. "Citrónová zmrzlina. Fištovy karamelky. Krvavé pracičky. Lánýžové čokoládky. Čokoládové žabky." No konečně. Chrlič se odsunul a já jsem vyjela po schodech nahoru. Neobtěžovala jsem se klepáním a vtrhla jsem dovnitř.
"Pane řediteli, přišel dopis..." zamávala jsem listem nad hlavou. Brumbál nevzrušeně vzhlédl od fénixe, kterého právě krmil a usmál se.
"Podejte mi to." sedla jsem si do křesla a pozorovala jsem začteného ředitele. Oči mu klouzali po papíře rychlostí světla. "Ještě ty další." pořádal o ostatní. Ochotně jsem mu je podala a netrpělivě sem sebou šila...
"Virtuální zkoušky? To za nás to měli skutečné..."
"Za vás? Vy jste tam studoval?"
"Ano i ne." pokýval hlavou a podíval se na mě. "Byl jsem přijat, ale nedokončil jsem to... Rodina mě potřebovala." No, trochu mě překvapilo, když zmínil slovo rodina. Představit si mladého Albuska, jak běží s domácím úkolem za maminkou, aby mu to zkontrolovala... No, kdybych tam neměla ty povlávající vousy, možná bych to mohla přijmout...
"Za dvacet dní." zabručel.
"Už?" vyděsila jsem se. No jo, 12. ledna...
"Čekej mě před branou v devět hodin. Ode dneška máš každý den dvě hodiny tady. Hodinu si sama budeš cvičit nitrobranu, nitrozpyt tě naučí tam. Ráno před vyučováním se proběhneš kolem pozemků. Rozumíš?"
"Hmmm.. A musim?" zazubila jsem se. "OK, budu se snažit..." dodala jsem. "Už můžu jít?"
"Jistě..." zamumlal a znovu si začal číst dopis pro něj.
Odešla jsem a zaběhla jsem si na kolej, že si vezmu dárek a najdu Siriuse. Jenže ten už stál ve společence a netrpělivě přešlapoval.
"Ahojky, já jdu jenom nahoru, jo?" zavolala jsem na něj.
"OK, ale dělej." zavrčel nazpět. Ten má náladu...
Vylítla jsem do ložnice, hůlkou jsem zabalila oba dva dárečky a odnesla jsem je dolů.
"Krásný Vánoce." řekla jsem tiše a přešla jsem k němu. On se na mě roztržitě podíval a usmál se.
"Tobě taky."
"Tady máš takovou... blbost." podala jsem mu ohňostroj. "A tohle... ti vysvětlim později." dala jsem mu je do ruky.
"Pojď se mnou ven." řekl tajemně.
"Héj, já nejsem oblečená!" vypískla jsem. "Hned tu jsem."
Navlíkla jsem se do kožešinový bundy, kolem krku jsem si dala barvu v nebelvírských barvách a čelenku. Vzala jsem si vysoké boty a k tomu džíny.
"Tak můžem!" zařvala jsem na něj.
"Super." zamumlal.
"Víš, rozbal to!" začala jsem kolem něj netrpělivě poskakovat.
"Tak jo." sedl si do křesílka a otevřel první. "Ohňostroj!" rozzářili se mu oči. "Mám nápad..." zamumlal si sám pro sebe.
"Ten druhej." pobídla jsem ho. Roztrhal ten obal (nikdy nepochopim, jak může být tak necitelnej...) a nechápavě si prohlížel malé zrcátko.
"Co to má být?"
"Ukazuje to naše momentky... a když to zrudne, něco se mi stalo..." nedořekla jsem. Sirius zavřel oči a na zrcátku se objevil první obraz mé vzpomínky. Byli jsme v zaprášené chodbě.
"To je dobrý." pousmál se při vzpomínce. "Tak už jdem..." Vzal mě za ruku.
Na pozemcích se zastavil a hvízdl.
"Co děláš?" šťouchla jsem do něj.
"Uvidíš." a znovu hvízdl. Pak se přede mnou objevil malý oheň, popel, a v něm... Takové šedé ptáče.
"Co to je?"
"Fénix."
"Cože?"
"Slyšíš... Tohle je malý fénix..."
"Feu..." zasmála jsem se.
"Oheň?"
"No jo..."
"Tak teda Feu..." zasmál se.¨Sklonila jsem se nad tim holátkem a vzala jsem ho do dlaně.
"Ahoj, Feu..." zašeptala jsem. Zaslechla jsem známý zvuk - tlukot křídel. Přede mě se snesla Aquila a nedůvěřivě si prohlížela ptáče. Pak nespokojeně zakrákala a odletěla.
"Žárlivec." ušklíbla jsem se a v jedné ruce ptáče, v druhé tu Siriusovu jsem odešla zpět do tepla, do mého momentálně jediného domova, který brzy ztratím...

Povídku napsala Lily of the valley a já si ji nijak nepřivlastňuji.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.