Povídka Pod rouškou minulosti - 6. kapitola

25. srpna 2010 v 22:23 |  Pod rouškou minulosti
Pod rouškou minulosti
6.díl
Nehorázné dilema

Probudily mě dva hlasy. Jeden chlapecký, druhý holčičí. Neklidně jsem se zavrtěla, ale oči jsem neotevřela. Hlavu jsem měla položenou na něčem hrbolatém, ale nyní mi to nevadilo. Chtěla jsem spát. Něco se pode mnou začalo hýbat. V duchu, než jsem otevřela oči, jsem si začala připravovat dost nabroušený proslov o nemocném člověku, který chce spát, ale jiní, dost nepochopitelní lidé, se ho snaží probudit tím, že dávají do pohybu její postel.
,,Amy?" Opět do mě někdo šťouchl, tentokrát sice jemněji, ale stejně. Otevřela jsem oči. Do pokoje vnikalo ostré denní světlo, takže jsem musela párkrát zamrkat, aby si moje unavené, a to opravdu unavené, oči zvykly na tohle světlo.
Konečně jsem neviděla rozmazaně. Nade mnou stáli Lily s Jamesem a na tváři měli šibalské úsměvy.
,,Taky vás ráda vidím," odsekla jsem rozmrzele, když se ani jeden neměl k pozdravu a pořád se jen debilně usmívali.
,,My tě taky zdravíme, drahá sestro. Jak vidím, měla jsi rušnou noc."
,,Bych chtěla vidět tebe, ty chytrej!"
,,No, mě po tom asi neuvidíš, ale naděje si dělat můžeš," rozzářil se a hodil kradmý pohled po Lily.
,,Co říkáš, Evansová? Dopřejeme Amy to potěšení vidět nás?"
,,Sklapni, Pottere!" sykla Lily a ohnala se rukou. James měl však už takový cvik, že Lily měla šanci tak jedna ku devadesátidevíti, že ho zasáhne. Pořád se však nepřestávala usmívat.
,,Můžete mi říct, co je k smíchu?" zeptala jsem se podrážděně. Vážně mě ty pohledy, jako že vědí něco víc, začaly rozčilovat.
,,Podívej se, na čem ležíš," poradila mi Lily, která se nad mým já slitovala jako první.
Nechápavě a taky trošku nedůvěřivě jsem se na ni podívala a pak jsem udělala, co řekla. V tu chvíli by se ve mně krve nedořezal. Ležela jsem Blackovi na klíně, jednou rukou jsem se ho pod peřinou držela za tu jeho a on měl tu druhou ovinutou kolem mýho břicha. Nyní si úplně bezstarostně chrněl.
,,Ááá, Blacku!" zařvala jsem najednou a prudce vyrazila z postele. Black, který samozřejmě nevěděl, o co go, se začal polekaně rozhlížet s pošilhávat po místnosti.
Než se na něco zmohl, popadla jsem svoje věci a zaplula do koupelny, doprovázená smíchem těch dvou podvraťáků. To mi nemohli říct, na čem to ležím? Ale jistě, že nemohli! Oni se nejdřív museli pěkně pobavit a pak mě ztrapnit! Tohle Lily nezapomenu! Má to u mě, to ji zaručuju! Black! Bože, kam jsem se do dohrabala? Co vůbec dělal u mě v posteli?.... Jo, už si vzpomínám. Ale to nic nemění na tom, proč mě ten úchylák držel za ruku a já se po něm válela!
Mezitím jsem ze sebe vztekle strhla oblečení a vlezla do sprchovýho kouta, kde jsem na sebe pustila teplou vodu. Dovedla jsem si představit, jak jsem musela před chvílí vypadat. Jestli tohle Lily řekne Nataly nebo Nelle, ví to za chvíli celá škola. Ne, že by mě tak nesnášely, ale když se opili s klukama z Havraspáru nebo z Nebelvíru, kokrétně s Poberty, nic neudržely v tajnosti. Naprosto nechápu, jak to, že na ně ten alkohol takhle působí! Když jsem na mol já, mám dost velký potíže ze sebe vypotit alespoň slovo, ale to oni ne!
Musím něco vymyslet dřív, než je Lily stačí informovat. Třeba jí vymazat paměť! Ne, to by bylo krutý a navíc mě paměťový kouzla nikdy moc nešly. Co třeba jí zavázat Neporušitelným slibem? To je ono! Ale co s bráchou? On se mi těžko zaváže! No, Lily vlastně taky, ale on! Vždyť to je ještě větší klepna, než všechny holky z Bradavic dohromady! Z tohohle se asi jen tak, živá a zdravá, nedostanu.
A pak ještě ty Blackovi kecy! Ne, to nemám šanci přežít! Bože, jak se na něj teď mám podívat? Ne snad, že by mu to asi vadilo, je zvyklej putovat od jedné holky ke druhej, ale aby si pak nemyslel, že to něco znamenalo! To teda neznamenalo! Chodit s Blackem! Už ta myšlenka. Fuj!
Zastavila jsem sprchu, hodila na sebe čisté věci, nadechla se a pak jsem otevřela dveře a jako by nic vešla do pokoje. Naštěstí tam byla jenom Lily.
,,Kde je James s Blackem?" zeptala jsem se opatrně.
,,Potter ho poučuje, jak s tebou ve vašem... ehm... vztahu jednat," vysvětlovala s úsměvem a dostlala postel.
,,V našem vztahu?" sykla jsem nebezpečně.
,,No, popravdě, Amy. Musím ti říct, že jsem si myslela, že máš lepší vkus. Black! Co na něm proboha vidíš? Až tě za tejden odkopne, za mnou nechoď!" Mluvila se smrtelně vážným tónem, ale už ji znám tak dlouho, že jsem jasně poznala její škádlení.
,,Ale se mnou Siriusek vydrží! Nejsem jako ty husičky, rozhodl se sám," pitvořila jsem hlásek jedné z Blackových odkopnutých fanynek. Lily měla co dělat, aby se narozesmála, ale hodlala udržet tuto hru.
,,Jistě, tvůj Siriusek tě určitě nezradí. Hele a nechodí třeba takhle někdy za Angeličkou?"
,,Chceš snad říct, že mě Siriusek podvádí?" zapištěla jsem zoufale.
,,Ne, to jistě ne. Určitě se jí jen chodí optat, jak se má!" řekla samozřejmým hlasem Lily.
,,Já si to taky myslím!" prohlásila jsem. ,,Siriusek by mě totiž nikdy nezradil! To se mnou vydrží na vždy, to já budu vychovávat jeho děti! Už z něj nebude sukničkář!" pištěla jsem hrozným hláskem.
,,Kdo je sukničkář?"
Prudce jsem se otočila po původci otázky. Ve dveřích stál James s Blackem s pobaveně se usmívali. Teda, James se přímo klátil smíchy a Black nevěděl, zda se tvářit dotčeně nebo pobaveně.
Byl na ně skvělej pohled. O sekundu později jsme se s Lily poroučely k podlaze v návalu až hysterického smíchu.
,,Mohli byste mi odpovědět na otázku?" zeptal se James, když uznal za vhodné přestat s tlemením.
,,V- vy..." vyrážěla jsem ze sebe a Lily doplnila: ,,D-dva!"
,,My dva?" obrátili se na nás pobouřeně.
,,Je tu snad n-ně...kdo jiný?" snažila jsem se udržet vážnou tvář.
,,Angelika?" navrhla Lily ironicky.
,,Ta už není ani v tomhle domě," poznamenala žena ve dveřích.
,,Čau, mami!"
,,Dobrý den, paní Potterová."
,,Vidím, že už je ti dobře, Amy," poznamenala mamka.
,,Mami, děje se něco?" zeptala jsem se nastejno s Jamesem. Oba jsme si všimli jejího ustaraného hlasu.
,,Franciz s Angelikou včera odjely," oznámila nám mamka.
,,Ale to je dobře, ne?" řekl James, ale pod mým pohledem raději rychle zmlkl.
,,Pohádaly jsme se," řekla mamka. ,,Bylo to kvůli tvému odchodu do její školy."
,,Já jdu do... do její školy?" zeptala jsem se a měla jsem co dělat, abych se ovládla.
,,Chtěla to, ale... my s taťkou jsme to nedovolili."
,,Děkuju," vydechla jsem a objala ji.
,,Nikdy bych tě nedala," řekla mamka. Z druhé strany ji objal James a když pokynula i Blackovi s Lily, objali ji taky.
***
O hodinu dýl jsme se už pakovaly z bráchova pokoje, protože když odjely ty dvě, mohli přijet Remus s tím ňoumou Petrem.
,,Nikdy bych nevěřila, že ten pokoj bude tak smrdět. Musela jsem použít kouzlo, aby ten smrad z jejího parfému vyčpěl," vzdychla jsem a Lily se usmála.
,,Hlavně, že už to tam nesmrdí a my můžeme jít pryč z útulného pokoje tvého bratra," řekla Lily.
,,Neříkej, že se ti tam nelíbilo!"ohradila jsem se naoko naštvaně.
,,Jak tě to mohlo napadnout! Byl to tam učiněný ráj!"
,,No já si myslím!"
,,Proč jsi sem probůh stěhovala celej svůj pokoj?" bouřila se Lily, když musela dvakrát zmešit polovinu skříní v místnosti, abychom ty věci mohly odnést najednou.
,,Aby nenačpěl stejně, jako ty stěny!"
,,Použila bys kouzlo!"
,,Nevěděla jsem, jestli to pomůže!"
,,Ty seš ztracenej případ," zakroutila hlavou Lily.
,,Já? Nikdy!"
,,Ty! Vždycky!"
,,Hele, nevyskakuj si!"
,,Fajn."
,,Už jste vypakovány, dámy?" O rám dveří se opíral James a pozoroval Lily.
,,Nepruď, Jamesi!" okřikla jsem ho.
,,Já se nebavil s tebou!"
,,Jasně! Lily je tady víckrát, proto asi to množný číslo, že?" ušklíbla jsem se.
,,Nechceš se jít radši věnovat Siriusovi? Dneska v noci ti to šlo skvěle!"
,,Zklapni!"
,,Nezlob se! Naskočej ti vrásky!" upozornil mě James a zabouchl dveře, aby ho netrefily dva polštáře vyslané mnou a Lily.
,,To nebylo pěkné!" zvolal škvírou ve dveřích.
,,Jdi se vycpat, Pottere!" vykřikla Lily.
,,A vycpeš mě ty?" ozvalo se.
Lily celá zrudla vzteky. ,,Vlastně ani nemusím! Ty seš plnej pilin! Zvlášť ten tvůj mozek!"
,,Na takové lichotky si nepotrpím, Evansová!"
,,Pro tebe je to polichocení? Každej rok se tvoje IQ snižuje! Už je víc, jak pod bodem mrazu, měl by sis dát pozor!"
,,A co tvoje IQ, Evansová?"
,,Moje je v pořádku, Pottere!"
,,Vážně?"
,,Jo!"
,,Bych se hádal!"
,,Ty se pořád hádáš!"
,,Hm..."
,,Tak přestaň," vyzvala ho Lily.
,,Ty přestaň!"
,,Proč já?"
,,Dáma má přednost!"
,,Právě proto začínej, Pottere!" vykřikla Lily.
,,Pak, kdo má jaký IQ!"
,,Dej mi pokoj!"
,,Právě se do něj stěhuješ! Amy se ráda podělí!"
,,Pottere!"
,,Evansová!" ozvalo se stejným hlasem za dveřmi.
,,Tohle nemá cenu!"
,,Správně, Evansová!"
,,Už seš sbalená?" zeptala se mě Lily a rázně otevřela dveře. Jamese to praštilo do hlavy, až se skácel.
,,Jejda, promiň Pottere!"
,,Ty seš hrozná!" zvolal ze země. ,,A ty se nesměj," sežehl mě pohledem, sebral se ze země a zmizel za dveřmi pokoje.
,,To bychom měli," ušklíbla jsem se a zamířila do svého pokoje. V půlce schodiště jsme se střetly s Remusem, Blackem a Petrem!
,,Čau, Reme," pozdravila jsem světlovlasého chlapce a ostatní okázale ignorovala. Lily udělala to samé.
,,Nazdar, holky," usmál se a pokračoval v cestě. Petr nepozdravil, docela jsem měla pochybnosti, zda nás vůbec přes ty své vyboulené tváře, které byly takové vlivem desetikilové čokolády, jež si celou, rozumíte... úplně celou, narval do pusy. Šikovně jsem se prosmýkla kolem Blacka a zaplula do pokoje.
,,Konečně doma!" Švihla jsem sebou na postel, která byla jediným nábytkem v místnosti. Pak ksemse rychle sebrala a začala vybaloval z tašky zmenšené skříně, knihovnu, Lilyinu postel a tak dále a tak dále.
Mezitím se připloužila i Lily, úplně rudá v obličeji. James si asi nenechal ujít příležitost pozvat ji na rande. Prostě brácha, no.

Povídku napsala Maya99 a já si ji nijak nepřivlastňuji.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.