Povídka 25 - 7. kapitola

24. srpna 2010 v 23:49 |  25
Název: 25

VI. Červánková



12. leden 1971 

Lucius se vrátil jako ostatní před začátkem dalšího pololetí. Ale … něco se stalo. Změnil se Byl ještě mnohem nepříjemnější arogantnější a především chladnější než dřív. Ty tam byly jejich přátelské nezávazné hovory o všem možném, i sarkastické vtípky, které si občas vyměňoval se Snapem. 

A když se ho Ebony odvážila zeptat, co se stalo doma, jen na ni chladně zavrčel, ať se stará o svoje. Bylo těžké se smířit s tou staronovou tváři zmijozelského vůdce, zvlášť proto, že Ebony si toho přístupnějšího a občas i zábavného Luciuse oblíbila. Ale z vánočních prázdnin se do Bradavic vrátil Malfoy. A jako by to byly dvě rozdílné osoby. 


Severus se čím dál méně účastnil překladu - pod záminkou práce na lektvaru - a Lucius Ebony zase osaměli. Ale bylo to na hony vzdálené té klidné skoro bezproblémové spolupráci před Vánoci. 

"Jdeš pozdě," zavrčel na ni, když dorazila na domluvenou schůzku o pár minut později. 

"Byla jsem-" 

"Za Brumbálem, já vím," přerušil ji netrpělivě. "Chodíš tam pravidelně. Každý pátek." 

"Pokud vím, není to proti školnímu ani kolejnímu řádu," odsekla, nejistá, kam tím směřuje. 

Chvíli pozoroval a pak se s odevzdaným povzdechem natáhl a hodil jí přes stůl knihu.

"Víš, co to je?" 

"Kouzelnická genealogie," přečetla z titulu ještě zmatenější než předtím. 

"A víš, co najdeš na stránce s rodovým stromem Walterových, jednoho ze sedmi zbývajících čistokrevných rodů v Americe? Nebo spíš, co tam nenajdeš?" 

Ebony ztuhla. Jistě že tam nebylo její jméno, když se ještě nenarodila. Jejímu bratrovi Evanovi byly teprve čtyři roky. 

"Nějaké vysvětlení? Proč ses objevila po začátku roku, pod falešným jménem, a proč musíš pravidelně na kobereček k řediteli?" Jeho výraz byl neoblomný a chladný. 

Kdes nechal Luciuse, Malfoyi? chtěla se zeptat. 

"To není tvoje věc," odporovala. 

Lucius vztekle uhodil pěstí do stolu! "Musím to vědět, musím vědět, kdo jsi! Musím vědět, jestli nejsi nepřítel!" 

"Nepřítel? Copak jsme ve válce?" 

"Ne každá válka začíná otevřeným bojem," pronesl tiše a výhružně. 

Otřásla se. A pak udělala krok k němu a než se stihl vzpamatovat, vyhrnula mu rukáv košile. 

"Co to-?" 

Kůže na jeho předloktí byla bílá neposkvrněná. 

"Myslím, že půjdu," povzdechla si. 

"Tradice našeho rodu a čistota naší krve je na prvním místě. Narcissa Blacková by z tohohle pohledu byla dokonalá. Blackovi jsou starobylý rod, mocný a bohatý. Ale to jsou Walterovi taky. Věděl jsem, že by můj otec slyšel na zámořské konexe, které bychom mohli získat. A mohl bych být první Malfoy po několika dlouhých generacích, který by se neženil jen z povinnosti." 

Zarazila se s rukou na klice a otočila se zpět. 

"Měl by sis vzít Narcissu. Ona není tvůj nepřítel." 

Chvíli na ni tiše zíral. A na jeho tváři vztek vystřídal náznak porážky, kterou nedokázal skrýt za masku chladu. 

"Ale já chci tebe." 

"Oba víme, že ta cena by byla příliš vysoká. A navíc … odcházím. Nevím ještě kdy, ale za nějaký čas odejdu a nikdy se znovu neuvidíme." 

"Nenechám tě jít," ujistil ji sebevědomě. 

Zavrtěla hlavou. "Nebudeš mít na výběr." 

Zase ticho. Ebony už zase uvažovala, že odejde, když se Lucius zničehonic pohnul a vydal se k ní. V očích měl pohled šelmy. 

"Neposlouchal jsi, co jsem říkala? Za pár týdnů … nebo už dní, budu pryč," připomněla mu s mírnou panikou v hlase. 

"Ale teď jsi ještě tady," usmál se. Pokusil se ji políbit, ale zadržela ho. 

"Vsadil sis taky na nás dva jako zbytek koleje?" zeptala se tiše. 

"Vsázím na nás teď," odvětil. A teď už se nebránila, jeho horkým rtům, které si okamžitě přivlastnily její. 

Líbal ji a jeho ruce přitom divokém setkání rtů klouzaly po celém jejím těle. V prvních okamžicích byla příliš šokovaná a ztuhlá, než aby se bránila, a pak, když ji povalil na postel a začal ji dychtivě zbavovat ošacení, už byla příliš vzrušená, než aby řekla ne. 

Ebony si nebyla jistá, co se děje, ale jako by se v něm toho dne něco malého zlomilo. Něco, co v něm bublalo už od Vánoc. Možná, že nebyl až tak neschopný citů, jak se domnívala. 

A pak jen tiše, zasténala, zvuk ztlumený v Luciusových ústech. Tohle rozhodně nebyl její první polibek, ale klidně být mohl, protože ještě nikdy to nebylo takové jako v té chvíli, s Luciusem. 

A ona už konečně věděla, proč byli všichni z líbání tak unešení. Luciusovy rty na jejích, jeho zkušený dráždící jazyk v jejích ústech ji vzaly na úplně novou úroveň. 

Povalil ji na postel. 

Lapala po dechu a marně se snažila kontrolovat zběsilý tlukot srdce, zatímco se jeho hříšné rty seznamovaly s kůží na jejím krku. Jeho ruce sklouzly k zapínaní její košile. 

Na okamžik zaváhal a pak ji jedním mocným trhnutím "rozepnul". Nemohla se bránit, byla poddajná a vláčná v jeho náruči, když cáry látky stáhl z jejího těla. 

A to horké vlhké vzrušení, které vyvolávaly jeho rty, se přesunuly z krku na její rameno a odtud se vydaly na cestu po klíční kosti. 

Jeho stále oblečená hruď se třela o její, nebylo to nepříjemné na její holé kůži, ale chtěla víc, Chtěla se ho dotknout, chtěla cítit … chtěla … 

Pokusila se rozepnout mu košili, ale odstrčil její ruce s napůl pobaveným pohledem. 

"Nech ruce podél těla," nakázal jí autoritativním tonem člověka, který je zvyklý dávat rozkazy. 

"Já chci … chci se tě dotknout," namítla bez dechu, protože právě přes tenkou láku její podprsenky laskal její ňadra. 

"Zatím ne," zašeptal a jeho ruce jí zahřály na zádech, aby ji zbavil překážejícího prádla, a pak se mohl dlouze pokochat pohledem na její částečnou nahotu. 

Ebony se snažila nečervenat pod jeho intenzivním pohledem plným vášně a touhy. Lucius jemně polaskal prstem její vztyčené bradavky a Ebony znovu zasténala. 

A pak se jeho rty zase vrátily k průzkumu jejího těla, nad kterým pod jeho doteky absolutně ztrácela kontrolu. 

Dlouhé štíhlé prsty přejely po jejím břiše, kde zanechaly žhavou linku a pokračovaly po stehnech, aby mohly vhrnout okraj její sukně, až na břicho. Hravá ústa opustila její hruď vydala se níž. 

A vzápětí sténala tak hlasitě, že si byla jistá, že by ji nebýt protihlukových kouzel museli slyšet až ve Velké síni, protože jeho prsty vklouzly pod lem jejích kalhotek a jemně vnikly do jejího těla. 

Začala se divoce zmítat, musel ji jednou rukou přidržovat za rameno, aby ji udržel alespoň trochu v klidu. A jeho ústa našla její a ten polibek jí vzal poslední zbytky dechu. 

Po chvíli už asi ani nebyl jistá, jak dlouho pokračoval v tom jemném, ale neskutečně vzrušujícím dráždění. Mohlo to být pár minut, ale i pár hodin. Ani si nepamatovala - nevšimla si - kdy posledního kousek jejího oblečení opustil její tělo. Lucius byl pořád plně oblečený, ale Ebony byla příliš ztracená ve vlnách slasti, než aby se znovu pokoušela to změnit. 

Až ve chvíli, kdy Lucius pustil její rameno a začal si jednou rukou rozepínat košili, Ebony otevřela oči a trochu se vzpamatovala. 

Projela jí silná vlna touhy, když byla odhalována jeho krémově bílá dokonalá bezchybná kůže. Brzy šikovné prsty rozepnuly košili úplně, ale Lucius neudělal nic, aby ji setřásl ze svého těla. Když se skláněl nad Ebony, její cípy ji lechtaly na břiše a na bocích a ten dotek hedvábí jen přidával intenzitu k senzacím, které cítila. 

Ebony ze sebe dostala několik tichých zklamných zvuků, když jeho prsty opustily její nejcitlivější partie, než si uvědomila, že sklouzly k zapínání Luciusova pásku. Vzápětí zatímco se jeho nahá hruď třela o její, zatímco se pomalu zbavoval kalhot. 

Neměl pod nimi žádné spodní prádlo. 

Ebony nedokázala ovládnout svůj pohled, který sklouzl mezi jeho pevná svalnatá stehna … a znovu zasténala. 

"Prosím," zašeptala a natáhla k němu ruce. Přišpendlil jí je jedním rychlým pohybem za hlavou. 

"Řekl jsem žádné doteky. Zatím ne. Nenuť mě, abych tě spoutal, princezno." 

Ebony se zachvěla a pohlédla do jeho očí, připomínajících rozbouřené mořské vlny. 

"Netrap mě prosím, chtěla bych …" Její hlas byl skoro zoufalý, naplněný vzrušením a touhou a ke konci se vytratil, když se jeho vzrušení přitlačilo na její stehno. 

"Dnes v noci dostaneš všechno, co budeš chtít," slíbil ji, "ale musíš si to zasloužit." 

Nepřestala se chvět a Lucius cítil neskutečné uspokojením nad tím, že to byly jeho doteky a polibky, které ji dostaly do tohohle stavu. 

"Buď trpělivá a dostaneš odměnu," zašeptal jí mírně hravým tónem přímo do ucha. 

Znovu zasténala. Opravdu miloval ten zvuk. Její hlas nabral díky vzrušení mírně chraplavou příchuť … jako bohatá hořká čokoláda. Skoro ji cítil na jazyku při každém jejím stenu. A chtěl jich slyšet víc. A až jí dojdou steny, pak bude křičet. Na to se opravdu těšil. 

Znovu ji políbil. Její rty ho neustále přitahovaly. A její kůže; zlíbaná sluncem, měla krásně nahnědlou barvu a leskla se díky jemné vrstvě potu. Ochutnával ji a přemýšlel, jestli jí někdy bude mít dost. 

Zanechal na jejím krku další milostné znamínko a vnímal přitom tu jemnou smyslnou vůni, která z ní proudila. Voněla nevinností a čistotou a vášní. 

Ebony měla problémy s dechem, každý výdech z ní vycházel v hlubokém stenu, když Lucius znovu laskal její ňadra, zatímco jeho ruce masírovaly něžně její stehna na vnitřní straně. Nikdy si ani neuvědomila, jak citlivou tam má kůži, a on toho teď beze studu využíval, aby z ní vytvořil třesoucí, se toužící, sténající shluk extracitlivých nervových zakončení. 

"Řekni mi, jak moc mě chceš. Řekni mi, jak moc chceš, abych si tě vzal, princezno. Jak moc chceš, abych ti ukázal všechnu tu rozkoš, kterou jsem ti slíbil," dožadoval se Lucius mírně bez dechu. 

"Prosím …. Luciusi …. Prosím," dostala ze sebe Ebony mezi nádechy a její oči byly naplněné touhou, která téměř skryla její hnědé panenky za temnotou duhovek. 

Zvedl se na loktech a jen se díval. 

Byla nádherná. Všechna ta hladká jemná kůže, zpocená a žhavá. Její hruď zvedající se s každým těžkým nádechem a výdechem. Její zardělá tvář. 

Oddálil její jemná stehna a vklouzl mezi ně. Zvuk, který se jí vydral z hrdla, když se natlačil do jejího těla jedním pomalým neodbytným pohybem, byl něco mezi vzrušeným výkřikem a slastným stenem. 

Vydechl vzduch, který ani nevěděl, že zadržoval v plicích, a uvěznil její ruce ve svých, prsty propletené, podél její hlavy, aby se ho nemohla dotknout. 

Ebony instinktivně pokrčila nohy v kolenou a sevřela je pevně kolem jeho těla. Vrtěla sebou a svíjela se a snažila se osvobodit ruce z jeho sevření. Položil se na ni, aby zmenšil její pohyby, a divoce ji políbil. 

Odpověděla mu se stejnou vášní a její tělo ho přimělo zrychlit pohyby, takže se brzy staly silnými, mocnými a hlubokými. Vítala ho svém těle s minimálním ohledem na počáteční bolest a nepohodlí. 

Lucius cítil vlastní i její magii korzovat svými žilami spolu s vášní a krví. Byl to neskutečný pocit moci a síly, když věděl, že je prvním, kdo byl kdy takhle intimně spojený s jejím tělem … s její duší. S ní celou. Že byl prvním, kdo jí přinesl takovou slast. 

Její steny se změnily v tiché a později hlasitější výkřiky přesně, jak si přála. Bylo to jako hudba na jeho vášní zdivočelou mysl. A stejně tak to byla i hudba jejich lásky - ten divoký rytmus a slastná melodie pulzující jejich těly, která nakonec dosáhla svého grandiózního finále. 

A ani Lucius už nedokázal být potichu, když se její tělo sevřelo kolem něj v křeči extáze. S dlouhým táhlým hlubokým zasténáním zanechal v jejím těle stopy své vášně. 

Když konečně popadli dech, Lucius je převrátil, takže teď Ebony ležela na jeho hrudi a její dech ho šimral na krku. Pořád byl ještě v jejím těle a užíval si tu intimní blízkost a horkost, která z ní sálala. Věděl, že to nepotrvá a budou oba připravení ponořit se znovu do vln vášně. 

A když se ráno probudila, bylo jí do pláče. Protože právě udělala největší chybu v životě. A protože našla na polštáři růži a krátký vzkaz od Luciuse: 


Kamkoliv půjdeš, půjdu s tebou. 


A to bylo ještě před tím, než otevřela Lexikon kouzelnického světa. 

Byla to šikovná malá knížečka, která dokázala najít jakékoliv informace o kouzelnickém světě. Aktualizovala se magicky každý den. A pokud si Ebony správně pamatovala hodiny týkající se času a magie, měl by se lexikon aktualizovat podle jejího času a ne času v jejím okolí. 

Poklepala na ni hůlkou a zašeptala Luciusovo jméno. 

-TBC-

Povídku napsala Electra a já si ji nijak nepřivlastňuji.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.